Mojmír Horyna byl výraznou a charismatickou osobností se vším, co k tomu patří. Pokud byl v odborné rovině přesvědčený o svém názoru, bylo obtížné mu ho vyvrátit. Když však u studenta vycítil touhu objevovat, věnoval mu velké množství času při společných diskuzích. V takovém případě uměl vést dialog tak, aby studenta motivoval k přemýšlení nad novými možnostmi bádání.

Jako pedagog byl přísný a náročný, ale zároveň velice srdečný a svými historkami uměl bavit celou společnost. Byl mistrným vypravěčem a jeho legendární přednášky podávané s vášnivým zaujetím byly plné odboček k historickým, filozofickým a

náboženským aspektům uměleckého díla.

Z přediva historických souvislostí uměl nečekaně vystoupit s pronikavou analýzou uměleckého díla. Podmanivou intonací hlasu moduloval své vyprávění k závěrečné pointě, která měla charakter nečekaného odhalení, ale zároveň si uchovávala určitý aspekt tajuplnosti a nepolapitelnosti.

Mojmír Horyna byl vynikajícím pedagogem, ale k jeho nejlepším vlastnostem patřila schopnost úzce vymezenou roli pedagoga překročit a k studentům přistupovat na lidské rovině. Na jeho velkorysý a upřímný zájem o ostatní mnozí vzpomínají s vděčností

a láskou.