Podzimní konference o Oldřichu J. Blažíčkovi ve Schwarzenberském paláci!

Zveme a vyzýváme všechny ty, kteří mají k tématu zamýšlené konference co říci, nechť zašlou anotaci svého příspěvku v maximálním rozsahu 1000 znaků
se stručným CV nebo webovým odkazem na něj nejpozději do 1. 9. 2024 na e-mailovou adresu pořadatelek konference, a to:

katerina.adamcova@ff.cuni.cz;
radka.heisslerova@ngprague.cz.

O výběru příspěvků budete vyrozuměni do 1. 10. 2024. Předpokládaná délka příspěvku na konferenci je 20 minut, psané verze příspěvků plánujeme vydat tiskem.

Oldřich Jakub Blažíček (1914 v Praze – 1985 v Mnichově) oprávněně patří k nejvíce respektovaným osobnostem českého dějepisu umění druhé poloviny 20. století. Jeho monumentální dílo Sochařství baroku v Čechách stále představuje v mnoha ohledech nepřekonanou syntetickou práci na dané téma, a to přestože od jeho vydání uběhlo už více než 60 let. Obdiv a úctu si ale zaslouží také další Blažíčkova publikační činnost. Obecně se totiž vyznačuje mimořádnou erudicí i nečekaně širokým záběrem, který značně přesahuje oblast raně novověkého sochařství. V konvolutu jeho prací navíc nenajdeme pouze vědecké texty, protože se stejným nasazením se Blažíček věnoval také popularizaci svého oboru a využíval k tomu všech v té době dostupných cest a médií: článků v denním tisku, přednášek pro veřejnost, popularizačních pořadů v rozhlase, a dokonce i filmu.
Konference pořádaná v roce 110. výročí narození Oldřicha Jakuba Blažíčka není první, která chce znovu připomenout tuto výraznou osobnost českého dějepisu umění. Naší ambicí je však rozkrýt další pozoruhodné a dosud neznámé aspekty Blažíčkova profesního života, a lépe tak porozumět tomu, jakým způsobem se do jeho interpretace dějin umění, a zvláště pak českých dějin umění, propisovalo to, jak byl tento obor v dané době definován, jak do jeho rozvoje zasahovaly instituce i komplikované poměry a proměny, jimiž v té době česká společnost procházela. Historikům umění a nejen jim se totiž poměrně nedávno otevřely zcela nové možnosti, a to i díky zpřístupnění rozsáhlého Blažíčkova osobního fondu uloženého v Archivu Národní galerie v Praze.

Tematické okruhy konference
Oldřich Jakub Blažíček během svého působení v oboru prošel nejen akademickým prostředím a Státní sbírkou starého umění Národní galerie, s níž je obvykle nejčastěji spojován, ale působil nějakou dobu také v Uměleckoprůmyslovém museu a zejména v památkové péči. Díky své pracovitosti a obrovské vnitřní kázni
dokázal v každé z uvedených institucí i ve chvíli, kdy se v ní ocitl tak trochu proti své vůli, zanechat výraznou stopu. A i když nikdy nestál v čele těchto institucí, dovedl formovat jejich podobu a vstupovat do životních i profesních osudů svých kolegů, a ovlivňovat tak, a to vždy pozitivně, jejich přínos pro obor. Tématem konferenčních příspěvků proto nemusí být pouze přímo osobnost Oldřicha Jakuba Blažíčka a jeho vědecká či popularizační činnost, ale vše a všichni, co a kdo utvářeli rámec jeho profesního i osobního života.

Úvod > Nástěnka > Podzimní konference o Oldřichu J. Blažíčkovi ve Schwarzenberském paláci!