Historie knihovny a její fondy

Knihovna Ústavu pro dějiny umění byla vždy pevně spjata s fungování ústavu a jeho nedílnou součástí zůstává doposud. Spolu s ústavem procházela složitým historickým vývojem a tato více než stoletá historie se zrcadlí v podobě jejích dnešních fondů. Kromě vlastních nákupů knihovny a grantových projektů je zde obsaženo také množství pozůstalostí významných osobností oboru, díky kterým se knihovna právem řadí k nejlepším českým oborovým knihovnám.

Knihovna je historicky úzce spjata už se založením ústavu roku 1850, v rámci něhož se začaly formovat první fondy převážně německojazyčné literatury. Po přibližně 30 letech byla ale výrazně zasažena rozdělením univerzity na českou a německou, kdy roku 1882 připadly veškeré fondy německé části univerzity. Na německém ústavu byla sbírka dále rozšiřována a dosahovala značných kvalit.

V podstatně neutěšenějších poměrech se nacházela část česká, kde se po odsouhlasení stanov semináře a kabinetu dějin umění roku 1909 objevuje snaha o získání finančních prostředků k budování knihovny a sbírky výukových předmětů, které prozatím na univerzitě scházely. Zlatým písmem je do historie knihovny a zejména do historie ústavu samotného vepsán rok 1919, kdy byl k teprve se rodícímu ústavu přičleněn tzv. Lehnerův odkaz.

Ferdinand Josef Lehner, přestože nikdy profesionálně nepůsobil jako historik umění, systematicky budoval odbornou uměleckohistorickou knihovnu s cílem přispět k vybudování samostatného českého uměleckohistorického ústavu, jemuž by ji odkázal. Pro tyto účely se navíc ke knihám a modelům uměleckých děl, které samy měly ohromnou cenu, vázaly i finanční výnosy, určené k dalšímu rozšiřování sbírky.

Právě připojení Lehnerova odkazu ke kabinetu dějin umění na české univerzitě mělo přímý důsledek v dokumentu z roku 1922, kde je výslovně uvedeno, aby i kvůli značnému rozšíření sbírek byl kabinet příště nazýván ústavem.

Knihovnu ústavu tak bylo možné dále rozvíjet, jednak spojováním seminárních knihoven české a následně německé univerzity, dále vlastními nákupy mimo jiné za zmíněné výnosy. Do fondů se navíc dostalo množství darů osobností spjatých s ústavem, například části knihovny prof. Josefa Cibulky a pozůstatky knihovny seminářů profesorů Kondakova a Okuněva. Z novějších přírůstků pak například knihovna prof. Mojmíra Horyny nebo prof. Dalibora Veselého. Nedílnou součástí jsou také archivované vysokoškolské práce obhájené na místním ústavu nebo fond starých tisků s nejstaršími exempláři již ze 16. století.

Knihovní fondy

Staré tisky
Knihy tištěné v rozmezí let 1500-1860, tvoří soubor cca 855 kusů vzácných publikací z oblasti dějin umění a architektury. Představují díla slavných historiků umění, teoretiků oboru, samotných umělců a architektů. Texty psané především německy, latinsky, italsky, některé též francouzsky, reprezentují unikátní a historicky nejcennější část fondu. Padesát dva vybraných nejvzácnějších starých tisků je pro svou výjimečnost dlouhodobě deponováno v trezorové místnosti Archivu FF UK. Studium je přísně prezenční s dozorem, a lze jej uskutečnit pouze se souhlasem a doporučením ředitele ústavu.
Byzantologická knihovna
Rozsáhlá tematická sbírka psaná převážně v němčině, francouzštině a ruštině, je tvořena z největší části publikacemi z konce 19. a počátku 20. století. Ve dvacátých letech minulého století budování této knihovny silně ovlivnilo působení bývalého profesora oděské a petrohradské univerzity N. P. Kondakova na zdejším ústavu a pozdější vznik oddělení pro byzantské a východoslovanské dějiny pod vedením prof. N. L. Okuněva. Tento pozoruhodný historický fond je uložen v depozitáři paláce Krystal. Lhůta na objednání knih je 14 dní. Studium této literatury je pouze prezenční.
Lehnerova knihovna
Část pozůstalosti Msgre. Ferdinanda Josefa Lehnera, kněze a významného historika umění je samostatnou enklávou základní literatury převážně středověkého umění vysoké vědecké a historické hodnoty. Tvoří jeden z nejvzácnějších fondů knihovny DU, zahrnuje i 7 ks starých tisků z druhé poloviny 18. století. Texty jsou německé a francouzské, některé i české, převážně v dataci z konce 19. a počátku 20. století. Tato jedinečná sbírka je určena pouze k prezenčnímu studiu.
Cibulkova knihovna
Je pouze částí (zřejmě třetinou) původní knihovny prof. PhDr. Josefa Cibulky, přesto však tvoří ucelený průřez dějinami oboru se vzácnými, dnes již nezastupitelnými díly, z konce 19. a počátku 20. století. Knihy jsou psány převážně v němčině, francouzštině a hojně i v češtině. Studium této literatury je pouze prezenční. Tato samostatná knihovna uzavírá nejstarší – historickou část fondů knihovny ÚDU.
Horynova knihovna
Tzv. Horynova knihovna je odkazem prof. PhDr. Mojmíra Horyny, významného historika umění a dlouholetého ředitele Ústavu pro dějiny umění FF UK. Fond signatury HM- zahrnuje literaturu 20. a počátku 21. století, s tématikou dějin umění a architektury, s užším zaměřením na české a německé baroko. Texty jsou převážně v českém a německém jazyce. Pro svou nadčasovou aktuálnost je tento fond využíván i k absenčním výpůjčkám.
Knihovna Dalibora Veselého
Dar, pozůstalost prof. ing. arch. Dalibora Veselého, architekta a historika umění, zástupce pookupační (r. 1968) české emigrace v Anglii. Prof. Veselý působil na mnoha prestižních anglických univerzitách (např. Cambridge, Emmanuel College) a během svého života vybudoval obdivuhodně rozsáhlou odbornou knihovnu. Celá knihovna čítá cca 6 000 svazků a její koncepce zahrnuje systematicky budované tematické oddíly. Ty jsou věnovány dějinám a teorii umění, architektuře, urbanizmu, ale také filozofii, teologii, historickým a společenským vědám. V rámci dislokace FF UK byla knihovna rozdělena na dvě části. Větší díl zahrnující filozofii, teologii, historii a další navazující témata, byl umístěn v Knihovně Šporkova paláce, kde je k dispozici k prezenčnímu bádání (knihy signatury VDB-).

Menší část, cca 1.800 svazků prezentuje dějiny umění a architektury od antiky až po 21. století. Knihovna signatury VDA- je stavěna chronologicky dle historických období, je věnována malířství, sochařství a architektuře. Větší samostatné celky Veselého knihovny patří metodologii dějin umění a urbanizmu.

V současné době probíhá zkušební provoz krátkodobé výpůjčky (objednávka ze skladu předem přes Centrální katalog UK).

Knihovna Františka Dvořáka
Skrytý obsah
Fond časopisů
Čítá bezmála 200 titulů převážně evropské provenience od 19. století do současnosti. Jedná se především o vázané ročníky časopisů českých, rakouských a německých z přelomu minulého století. Dnes knihovna abonentně odebírá pouze 11 titulů z oblasti dějin umění, architektury a památkové péče. Všechny časopisy lze využívat prezenčně.
Fond vysokoškolských prací
Specifický fond zahrnuje přes 950 titulů, a je určen výhradně k prezenčnímu studiu. Vzhledem k archivnímu charakteru těchto dokumentů podléhá zvláštnímu výpůjčnímu režimu, ale s možností fotoreprodukce textu i obrazových příloh. Bakalářské práce jsou v depositáři uloženy pouze vzorově. Ostatní dle platných právních předpisů.

Nově, dle opatření rektora č. 13/2017, a dokumentu – Evidence a zveřejňování závěrečných prací, vyplývá, že od 1. října 2017 budou VŠ závěrečné práce odevzdávány, mimo některé výjimky, pouze v elektronické podobě. Tyto práce budou plnotextově zpřístupněny v repositáři vysokoškolských prací FF UK.

Úvod > Knihovna > Historie knihovny a její fondy