Vstupní seminář je povinným předmětem pro studenty prvního ročníku, jeho úspěšné absolvování je předpokladem pro pokračování studia v seminářích. Výuka probíhá seminární formou ve dvou semestrech (tři výukové hodiny týdně). V průběhu prvního semestru píší studenti a studentky drobné texty, za které dostanou souhrnně zápočet. Zimní semestr je dále zakončen zkouškou – písemným testem z úvodu do architektonického tvarosloví a terminologie, z liturgické terminologie a základů křesťanské a antické ikonografie. Letní semestr je ukončen zápočtem za prezentaci a známkou za vypracování písemné práce (analýza a interpretace vybraného díla – architektury,  sochařského, malířského díla, ready-made, fotografie, fotomontáže, koláže, instalace nebo videa – se zaměřením na určitý aspekt či problém). Témata proseminárních prací si studenti a studentky budou buď moci vybrat ze seznamu, sestaveného pedagogy, nebo si po konzultaci zvolí téma sami.
Vstupní seminář je základní uměleckohistorickou propedeutikou. Výuka je rozdělena do tří bloků. První je věnován lince psaní (a čtení) odborných textů a prezentaci kolektivní práce (součástí etika využití AI), druhý blok je věnován architektuře, jejímu odbornému názvosloví, kompozičním principům, charakteristikám slohů a proměn v dějinách architektury a základům urbanismu; dále liturgickému prostoru (křesťanskému i židovskému, jeho výbavě, funkci a odbornému názvosloví, dále hagiografii, ikonografii, liturgii) a základům historické umělecké technologie. Třetí výukový blok je věnovaný prezentaci jednotlivých seminářů a požadavků, které budou kladeny na budoucí zájemce o ně. Součástí výuky jsou exkurze do uměleckých sbírek a návštěva architektonických památek. Cílem předmětu je zvládnutí odborné terminologie a osvojení základů analytických metod zkoumání uměleckého díla a představení nabídky seminářů, nabízených studentům a studentkám v dalších ročnících studia. Vyžaduje se pravidelná účast v předmětu, omluveny jsou nejvýše tři absence během roku.

Vyučující: Kateřina Adamcová, Jakub Bachtík, Richard Biegel, Jan Dienstbier, Tadeáš Kadlec, Marie Klimešová, Jan Klípa, Petr Macek, Jan Mergl, Martin Micka, Terezie Nekvindová, Michaela Ottová, Marie Rakušanová, Jan Royt, Petr Šámal, Zuzana Štefková, Rostislav Švácha

Koordinátor: Tadeáš Kadlec

Literatura

• Akademické psaní:
• Tomáš Foltýnek et al., Jak se vyhnout plagiátorství. Příručka pro studenty, Praha 2021, volně ke stažení na https://karolinum.cz/knihy/foltynek-jak-se-vyhnout-plagiatorstvi-24022.
• Architektura:
• Blažíček O.J., Kropáček J., Slovník pojmů z dějin umění, Praha 1991
• Herout J., Staletí kolem nás, Praha 1981
• Koch W., Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost, Praha 1998
• Kruft H.-W., Dejiny teórie architektúry, Bratislava 1993
• Liturgie a liturgické předměty:
• Foltynovský J., Liturgika, Olomouc 1936
• Adam A. Liturgický rok, Praha 1999
• Adam, A. Liturgika, Praha 2001
• Judaika:
• Judaismus, křesťanství, islám, Praha 1992
• Runes D. D., Slovník judaismu, Bratislava 1992
• Šedinová J., Doležalová J., Židovské zvyky a tradice. Židovské muzeum v Praze, Praha 1995
• Kanof A., Jewish Symbolic Art, Jerusalem 1996
• Meek H.A., The Synagogue, London 1995
• Hagiografie a ikonografie:
• Ryneš V., Atributy v umění, Roztoky 1971
• Braun J., Tracht und Atribute der heiligen in der deutschen Kunst, Stuttgart 1943
• Eckert F., Církev vítězná. Životy svatých a světic Božích I.-IV. Praha 1892-1899
• Pfeiderer R., Atributy světců, Praha 1992
• Royt, J., Slovník biblické ikonografie, 2005
• Historické technologie:
• Cennino Cennini, Il Libro dell´Arta, 1437 (české vydání: Kniha o umění středověku, Praha 1946)
• Alberti L. B., Delle Pittura 1435. Della Scuptur, 1464 (české vydání: O malbě, O soše, Praha 1947)
• Vinci L. da, Trattato della Pittura (české vydání: Úvahy o malířství, Praha 1941)
• Malířské techniky:
• Hégr M., Technika malířského umění, Praha 1941
• Slánský B., Technika malby I., II., Praha 1953, 1956
• Slánský B., Technika v malířské tvorbě, Praha 1976
• Krejča A., Technika kresby, Praha 1988
• Sochařské techniky:
• Volavka V., O soše, Praha 1943
• Šeda V., Sochařské řemeslo, základy sochařského umění, Praha 1953
• Techniky uměleckého řemesla:
• Rada P., Kniha o technikách keramiky, Praha 1956
• Paraubek F. N., Sklářské besedy, Praha 1944
• Techniky a média moderního a současného umění:
• Ian Chilvers – John Glaves-Smith, A Dictionary of Modern and Contemporary Art, Oxford 2009
• Amy Dempsey, Umělecké styly, školy a hnutí, Praha 2002
• Richard Osborne – Dan Sturgis, Teorie umění, Praha 2008
• Jana Geržová, Slovník svetového a slovenského výtvarného umenia druhej polovice 20. storočia, Bratislava 1999
• Brian O’Doherty, Uvnitř bílé krychle: Ideologie galerijního prostoru, Praha 2014 Praha 1990

Výše uvedené české publikace starší roku 2007 jsou až na výjimky přístupné online v Národní digitální knihovně v databázi Děl nedostupných na trhu.

TEST (infce k části věnované architektuře) asi už nepla???

Většinou se test píše v úterý prvního zimního zkouškového týdne, další cca za 14 dní.

Testy je možné v rámci zkouškového období 2x opakovat.

Čas na vypracování obou testů je cca 1,5 hod. (čas není striktně určen ani jednoznačně vyžadován).

Test z architektury vychází z témat probíraných během semestru a knihy J. Herouta „Staletí kolem nás“.

Vše bude probíráno v rámci výuky, kapitoly z Heroutovy knihy (příslušné obrazové tabule) jsou dostupné na webu.

Hodnocení testu z architektury

• 20 „jednoduchých“ otázek, hodnocení 0 až 2 body
• 5 „náročných“ zadání, hodnocení 0 až 4 body
• Celkový maximální zisk je 60 bodů
• Pro úspěšné splnění testu postačí dosáhnout 75 %, tedy 45 bodů

Jednoduché otázky (2body)

• Základní názvosloví (jednoslovné, dvouslovné termíny – sedlová střecha, barbakán, oslí hřbet…).
• Vždy nutno v první řadě schematicky nakreslit (u složitější kompozice označit požadovaný prvek šipkou).
• Každý prvek je potřeba stylově, či časově zařadit (!)
• Stylové a časové zařazení dle výuky.
• Případný popis (není jednoznačně vyžadován).
• Obecné prvky. Např. tvary většiny střech, kleneb, ale i některých prvků spojovaných mylně s kratším obdobím (sdružené okno není pouze románské, ale i renesanční a raně barokní; lucerna dtto, navíc se jedná o zcela obecný prvek vyskytující se v každém stylovém období…).
• Někdy postačí základní stylové (časové) určení – románské, renesanční.
• V některých případech se bude jednat o kratší období (přetínavé ostění je pozdně gotické, šestidílná klenba je raně gotická, páskový ornament je v baroku vůdčím dekorem v období cca 1720-1740).

Náročná zadání (4 body)

• Slovně formulovaná zadání bude třeba schematicky nakreslit a popsat.
• Stylové (časové) zařazení není požadováno (není mnohdy reálné).
• Typy zadání:
• Nakreslete schematický půdorys (např.: dvoulodního asymetrického prostoru, dvojice volných křížových pilířů, klenby plackové, dělené pasy).
• Nakreslete schématický půdorys (např.: orientovaného sakrálního objektu, trojlodí, transept, odsazený presbytář s osovým opěrákem, do severozápadního nároží lodě vložena věž…).
• Nakreslete schéma průčelí (patrové, trojosé, symetrické, portál sedlový, okna s oslím hřbetem, střecha sedlová mansardová s hřebenem rovnoběžným s průčelím).

Další otázky dle výuky

Např.:

• Nakreslete a popište rozdíl mezi hlavicí korintskou a kompozitní
• Vyjmenujte znaky/složky (dobré) architektury dle Le Corbusiera, dle Vitruvia…

POPIS I