Jeho bádání i pedagogickou činnost charakterizuje obsáhlá šíře záběru – tématem jeho prací jsou dějiny architektury od raného středověku až po 18. století. Východiskem jeho komplexního pohledu na architekturu je dlouholetá zkušenost se stavebně-historickými průzkumy, jimž se po desetiletí věnuje prakticky i metodicky. V rámci svého působení v Národním památkovém ústavu konstituoval oddělení stavebně-historického průzkumu, ve kterém dodnes působí. Z publikační činnosti zaslouží kromě podílu na obsáhlé publikaci Barokní architektura v Čechách vyzdvihnout jeho zásluhy o znovuobjevení některých osobností domácí barokní architektury, jež předchozí bádání nechávalo stranou.