Cílem výstavy bylo představit historii vzdělávací instituce v kontextu doby s tím, že jsou akcentována témata, v nichž obor ovlivnil celospolečenské dění, nebo byl naopak situací radikálně ovlivněn. Expozice sledovala proměny oboru dějin umění od založení v polovině 19. století přes složité utváření v jeho druhé polovině. Věnovala se pak období rozkvětu v meziválečném období, válečnému útlumu a doplnily ji osudy německé katedry dějin umění. Exkurz pokračoval euforickou poválečnou dobou a následným pádem do stalinské temnoty. Následně připomíná rozkvět šedesátých let a opět normalizační útlum až po obnovu ústavu po roce 1989.
Dějiny umění, ač by se to tak na první pohled nemuselo zdát, byly turbulencemi složitého 20. století zasaženy zcela zásadním způsobem. Smyčky doby, do nichž byli zástupci oboru vplétáni, ovlivňovaly tuto oblast a její představitele více, než by si mnozí přáli. V rámci oboru jsou připomenuty klíčové osobnosti: Jan Erazim Vocel, Karel Chytil, Vojtěch Birnbaum, Jaromír Homolka či Petr Wittlich. Pro účely výstavy se kurátorskému týmu podařilo shromáždit řadu originálních dokumentů a artefaktů, jež v tomto rozsahu nebyly nikdy prezentovány.
Záměrem autorů výstavy nebylo představit „dějiny dějin umění“ v českých zemích, ale zaměřit se na jejich dílčí výsek, nahlížený navíc z velmi specifického úhlu pohledu jedné instituce a jejich zástupců. Zájemci tak mohou sledovat jednotlivé historické události a jejich důsledky, rozporuplnost různých období na jedné straně a současně zjistí značnou kontinuitu a sounáležitost, které Ústav pro dějiny umění, jakož i obor jako celek, přinesly. Tak vidí kurátoři výstavy hlavní poselství představeného projektu.
Všechny fotografie naleznete v naší externí galerii.
