Zkouška okruhu I a II nově probíhá následujícím způsobem a je zaměřena na prokázání schopnosti uměleckohistorické analýzy vybraného tématu z dějin evropského a českého umění a představení jeho metodologické reflexe na základě literatury, která mu byla dosud věnována.
Z okruhu I. a okruhu II. si student sám vybere tři úžeji zaměřená témata (celkem tedy šest), která dopředu zpracuje (alespoň jedno téma z okruhu I. i II. musí být věnováno českému a alespoň jedno evropskému umění). Seznam témat není předem stanoven, nicméně jeho volba a zvolený úhel pohledu je důležitou součástí zkoušky. Ani jedno z vybraných témat nesmí vycházet ze studentovy diplomové práce. Témata ke zkoušce jsou předložena v podobě názvu a výčtu uměnovědných otázek či problémů, které se k vybranému tématu váží a kterým se student chce během svého vystoupení věnovat.
Soupis témat s obsahovým upřesněním student odevzdává e-mailem na sekretariát (marcela.spackova@ff.cuni.cz) maximálně týden po odevzdání diplomové práce. Vybraná témata jsou poté schvalována pedagogickým sborem, který případně může navrhnout doplnění nebo si vyžádat jejich změnu.
Při vlastním průběhu státní zkoušky zkušební komise vybere z každého okruhu jedno téma, které musí student během desetiminutového referátu přednést jako logický celek, obsáhnout veškeré stanovené tematické body a dodržet daný časový termín. Po každém z referátů bude následovat diskuse, v níž musí zkoušený prokázat schopnost reagovat na otázky komise.
Modelové příklady témat ke zkoušce ze státnicových okruhů I a II (témata slouží jen jako příklady pro pochopení principu a nelze je ke zkoušce použít – každý student si je pro státnice dle tohoto vzoru musí vytvořit sám):
I. Umění středověku a novověku:
Mistr Třeboňského oltáře a počátky krásného slohu
– různé názory na osobnost a dílo v MTO v uměleckohistorické literatuře
– mezinárodní souvislosti díla MTO a prvních děl krásného slohu
– dílo MTO a další výtvarná díla formující krásný sloh
„Řecký styl“ (maniera greca) v malířství a sochařství v Římě 1. pol. 17. století
– kritická reflexe dosavadní literatury k danému tématu včetně dobových zdrojů (G. P. Bellori, G. B. Passeri, O. Bosselli)
– stručná analýza role „řeckého stylu“ v tvorbě Francois Duquesnoy a Nicolase Poussina
– vlastní interpretace dvou klíčových děl, jednoho malířského a jednoho sochařského, reprezentujících „řecký styl“
Jean Baptiste Mathey v kontextu barokní architektury
– konstrukce autorské postavy JBM v dosavadní uměnovědné literatuře
– otázka vztahu Matheyovy tvorby k soudobé římské a francouzské architektuře
– vztah Mathey – Santini a otázka inspirační role Matheyovy tvorby pro následné tvůrce
II. Umění 19. a 20. století
Marcel Duchamp a readymades – možnosti interpretace
– kulturněhistorická interpretace readymades (John F. Moffitt)
– sémiotický výklad readymades (Rosalind Krauss)
– queer interpretace readymades (Paul B. Franklin)
– nejen readymades – česká perspektiva (Jindřich Chalupecký)
Mikuláš Medek jako vůdčí zjev poválečné české malířské generace
– dobové a současné hodnocení Medkova díla
– sebereflexe autora
– Mikuláš Medek a český informel v mezinárodním kontextu
Participativní umění
– teoretická reflexe fenoménu (Suzanne Lacy, Claire Bishop, Nicholas Bourriaud, Christian Kravagna, Grant Kester)
– rozpory a výzvy participativních strategií
– příklad: Kateřina Šedá a její participativní praxe mezi dialogem a manipulací
III. Metodologie dějin umění
Charakter zkoušky v okruhu III se nemění – student/studentka dostane jednu z otázek z publikovaného seznamu a musí na ní během 10-15 minut komplexně odpovědět.