Tematické okruhy k magisterským státním zkouškám

Státní magisterská zkouška má od akademického roku 2021/2022 novou podobu, ale i nadále sestává ze tří zkoušených okruhů:
I. Dějiny umění středověku a novověku
II. Dějiny umění 19. a 20. století
III. Metodologie oboru

I. Dějiny umění středověku a novověku + II. Dějiny umění 19. a 20. století

Zkouška okruhu I a II nově probíhá následujícím způsobem a je zaměřena na prokázání schopnosti uměleckohistorické analýzy vybraného tématu z dějin evropského a českého umění a představení jeho metodologické reflexe na základě literatury, která mu byla dosud věnována.

Student/studentka si vybere z každého okruhu dvě úžeji zaměřená témata (celkem tedy čtyři), která ke zkoušce zpracuje. Jedno téma z každého okruhu musí být věnováno českému a jedno evropskému umění. Seznam témat není předem stanoven, nicméně sama volba tématu a zvolený úhel pohledu je důležitou součástí zkoušky. Ani jedno ze zvolených témat nesmí vycházet z diplomové práce, kterou student/studentka zpracovává.

Student/ studentka témata ke zkoušce předkládá v podobě názvu tématu a výčtu uměnovědných otázek či problémů, která se k vybranému tématu váží a kterým se chce během svého vystoupení věnovat. Témata s obsahovým upřesněním student odevzdává na sekretariát maximálně týden po odevzdání diplomové práce. Vybraná témata se specifikacemi jsou schvalována pedagogickým sborem, který může navrhnout jejich doplnění nebo si vyžádat jejich změnu.

V úvodu vlastní zkoušky si komise vybere pro každý okruh jedno téma, které student/studentka během desetiminutového referátu přednese. Po každém z referátů bude následovat diskuse, v níž musí student/ studentka prokázat schopnost reagovat na otázky zkušební komise.

Modelové příklady témat ke zkoušce ze státnicových okruhů I a II (témata slouží jen jako příklady pro pochopení principu a nelze je ke zkoušce použít – každý student si je pro státnice dle tohoto vzoru musí vytvořit sám):

I. Umění středověku a novověku:

Mistr Třeboňského oltáře a počátky krásného slohu

– různé názory na osobnost a dílo v MTO v uměleckohistorické literatuře

– mezinárodní souvislosti díla MTO a prvních děl krásného slohu

– dílo MTO a další výtvarná díla formující krásný sloh

 

„Řecký styl“ (maniera greca) v malířství a sochařství v Římě 1. pol. 17. století

– kritická reflexe dosavadní literatury k danému tématu včetně dobových zdrojů (G. P. Bellori, G. B. Passeri, O. Bosselli)

– stručná analýza role „řeckého stylu“ v tvorbě Francois Duquesnoy a Nicolase Poussina

– vlastní interpretace dvou klíčových děl, jednoho malířského a jednoho sochařského, reprezentujících „řecký styl“

 

Jean Baptiste Mathey v kontextu barokní architektury

– konstrukce autorské postavy JBM v dosavadní uměnovědné literatuře

– otázka vztahu Matheyovy tvorby k soudobé římské a francouzské architektuře

– vztah Mathey – Santini a otázka inspirační role Matheyovy tvorby pro následné tvůrce

 

II. Umění 19. a 20. století

Marcel Duchamp a readymades – možnosti interpretace

– kulturněhistorická interpretace readymades (John F. Moffitt)

– sémiotický výklad readymades (Rosalind Krauss)

– queer interpretace readymades (Paul B. Franklin)

– nejen readymades – česká perspektiva (Jindřich Chalupecký)

 

Mikuláš Medek jako vůdčí zjev poválečné české malířské generace

– dobové a současné hodnocení Medkova díla

– sebereflexe autora

– Mikuláš Medek a český informel v mezinárodním kontextu

 

Participativní umění

– teoretická reflexe fenoménu (Suzanne Lacy, Claire Bishop, Nicholas Bourriaud, Christian Kravagna, Grant Kester)

– rozpory a výzvy participativních strategií

– příklad: Kateřina Šedá a její participativní praxe mezi dialogem a manipulací

 

III. Metodologie dějin umění

Charakter zkoušky v okruhu III se nemění – student/ studentka dostane jednu z otázek z publikovaného seznamu a musí na ní během 10-15 minut komplexně odpovědět.

1. Kulturněhistorické tendence v dějinách umění (J. Burckhardt, A. Warburg)
2. Ikonologie (A. Warburg, E. Panofsky)
3. Vídeňská škola dějin umění
4. E. H. Gombrich
5. Český dějepis umění ve 20. století (K. Chytil, V. Kramář, V. Birnbaum, E. Dostál, A. Matějček, J. Pečírka, J. Cibulka, Z. Wirth, V. V. Štech, O. Stefan, V. Richter, J. Květ, D. Menclová, V. Mencl, J. Pešina, A. Kutal, Z. Chadraba, K. Stejskal, J. Neumann, J. Krása, J. Homolka, P. Preiss, P. Wittlich)
6. Poststrukturalismus a dějiny umění (J. Derrida, M. Foucault, R. Barthes)
7. Postmodernismus a dějiny umění (J.-F. Lyotard, J. Baudrillard, F. Jameson, R. Venturi, D. Crimp)
8. Konec dějin umění (?), kritika institucí tradičních dějin umění (H. Belting, A. C. Danto, D. Preziosi, H. Foster, D. Crimp)
9. Dějiny umění a archiv, archeologie, anachronismus (Walter Benjamin, Michel Foucault, André Malraux, představitelé: Georges Didi-Huberman)?????
10. Postkoloniální studia, „global art history“, transkulturní a transnacionální přístupy k dějinám umění (H. Bhabha, G. Spivak, D. Summers, E. Hodorowich, P. Piotrowski)?????
11. Psychoanalýza, „gender“, feminismus a dějiny umění (J. Lacan, J. Kristeva, L. Mulvey, G. Pollock, L. Nochlin, R. Braidotti, A. Jakubowska)
12. Lingvistický obrat a dějiny umění („sémiotická a sémiologická“ východiska: F. de Saussure, Ch. S. Peirce, R. Barthes, J. Mukařovský, představitelé: M. Schapiro, N. Goodman, N. Bryson, M. Bal, W. J. T. Mitchell)
13. Vizuální obrat a vizuální studia (M. Baxandall, S. Alpers, M. A. Holly, K. Moxey, J. Elkins, J. Berger)
14. Německá věda o obraze – Bildwissenschaft (východiska: H. Belting, představitelé: H. Bredekamp, O. Breidbach, G. Boehm)
15. Sociální dějiny umění, marxistické dějiny umění a sociologie umění (W. Benjamin, M. Shapiro, T. J. Clark, G. Debord, P. Bourdieu, B. Latour)
16. Dějiny umění, psychologie vidění a neurovědy (J. Crary, V. S. Ramachandran, D. Freedberg, V. Gallese)
17. Dějiny umění, technický obraz, nová média (W. Benjamin, H. M. McLuhan, J. Baudrillard, V. Flusser)
18. Teorie fotografie (W. Kemp, R. Barthes, S. Sontag, D. Crimp, B. H. D. Buchloh, C. Owens)
19. Současné levicové myšlení (social turn) a jeho podněty pro dějiny umění (G. Debord, B. Groys, S. Žižek, C. Bishop)
Úvod > Studium > Magisterské studium > Tematické okruhy k magisterským státním zkouškám