V rámci magisterské práce student musí prokázat nejen suverénní práci s primární i sekundární literaturou a historickými prameny, ale i schopnost metodologické reflexe dosavadního bádání i vlastního přístupu. Práce musí bez výjimky obsahovat syntetický závěr, který není anotací ani shrnutím již řečeného, ale plnohodnotným syntetickým textem, který zkoumané téma finálně zhodnotí, zasadí do nových skutečností a zformuluje témata či otázky, kterými by se mělo bádání v dané oblasti dále zabývat.

Rozsah práce je minimálně 60 NS. Do stránkového rozsahu se počítá pouze vlastní text práce bez příloh. Nedodržení minimálního rozsahu práce je důvodem k hodnocení „neprospěl“.

Metodické pokyny k formální stránce naleznete v odkazu. Po dohodě s vedoucím je zvolen citační úzus dle časopisu Umění nebo úzus užívaný na KTF UK.

Hodnocení práce:

Výborně – práce přinesla významná zjištění a její syntetický závěr otevírá nové otázky a témata. Práce je určena k odborné publikaci.

Velmi dobře – práce naplnila běžné standardy kladené na Mgr. práci.

Dobře – práce naplnila standardy, avšak vykazuje dílčí problémy; závěr má spíše charakter resumé.

Problematická jazyková úroveň práce či nedostatečná redakce textu je vždy povinně důvodem ke snížení hodnocení práce o jeden stupeň (včetně posunu z „dobře“ na „neprospěl“)!

Termíny odevzdání:

• pro obhajoby v květnu či červnu do 15. 4. toho roku
• pro obhajoby v září do 15. 7. toho roku
• pro obhajobu v lednu či únoru do 15. 11. předchozího roku

Do stanovených termínů musí být odevzdaný PDF soubor přes SIS a alespoň jeden papírový výtisk práce na sekretariátu (je pouze pomocný pro obhajobu, pokud někdo odevzdá dvě papírová paré, jak bylo donedávna zvykem, bude mu po obhajobě jedno vráceno), není nutná pevná vazba, dostačující je i měkká či kroužková. Elektronická podoba v SIS musí obsahovat následující samostatné PDF soubory: vlastní řešení práce, abstrakt česky, abstrakt anglicky + nepovinně může práce obsahovat další přílohy. Všechny soubory musí být nahrány v souboru typu PDF/A-1a nebo PDF/A-2u. Návod na vytvoření těchto souborů naleznete v manuálu.

Soubory s řešením práce a přílohami je možné průběžně nahrávat do SIS do oddílu editace práce a provést předběžnou kontrolu plagiátů (pouze informativně pro studenta, kontrola se po odevzdání provede automaticky). Po nahrání všech částí práce je možné ji odevzdat. Detailní popis i s obrázky naleznete v manuálu. Posudky vedoucího i oponenta budou k dispozici nejpozději 5 dní před obhajobou.

Státní magisterská zkouška má od akademického roku 2021/2022 novou podobu, ale i nadále sestává ze tří zkoušených okruhů:

I. Dějiny umění středověku a novověku
II. Dějiny umění 19. a 20. století
III. Metodologie oboru

Zkouška okruhu I a II nově probíhá následujícím způsobem a je zaměřena na prokázání schopnosti uměleckohistorické analýzy vybraného tématu z dějin evropského a českého umění a představení jeho metodologické reflexe na základě literatury, která mu byla dosud věnována.

Z okruhu I. a okruhu II. si student sám vybere tři úžeji zaměřená témata (celkem tedy šest), která dopředu zpracuje (alespoň jedno téma z okruhu I. i II. musí být věnováno českému a alespoň jedno evropskému umění). Seznam témat není předem stanoven, nicméně jeho volba a zvolený úhel pohledu je důležitou součástí zkoušky. Ani jedno z vybraných témat nesmí vycházet ze studentovy diplomové práce. Témata ke zkoušce jsou předložena v podobě názvu a výčtu uměnovědných otázek či problémů, které se k vybranému tématu váží a kterým se student chce během svého vystoupení věnovat.

Soupis témat s obsahovým upřesněním student odevzdává e-mailem na sekretariát (marcela.spackova@ff.cuni.cz) maximálně týden po odevzdání diplomové práce. Vybraná témata jsou poté schvalována pedagogickým sborem, který případně může navrhnout doplnění nebo si vyžádat jejich změnu.

Při vlastním průběhu státní zkoušky zkušební komise vybere z každého okruhu jedno téma, které musí student během desetiminutového referátu přednést jako logický celek, obsáhnout veškeré stanovené tematické body a dodržet daný časový termín. Po každém z referátů bude následovat diskuse, v níž musí zkoušený  prokázat schopnost reagovat na otázky komise.

Charakter zkoušky v okruhu III se nemění – student/studentka dostane jednu z otázek z publikovaného seznamu a musí na ní během 10-15 minut komplexně odpovědět.

(témata slouží jen jako příklady pro pochopení principu a nelze je ke zkoušce použít – každý student si je pro státnice dle tohoto vzoru musí vytvořit sám)

Umění středověku a novověku:

Mistr Třeboňského oltáře a počátky krásného slohu

– různé názory na osobnost a dílo v MTO v uměleckohistorické literatuře

– mezinárodní souvislosti díla MTO a prvních děl krásného slohu

– dílo MTO a další výtvarná díla formující krásný sloh

„Řecký styl“ (maniera greca) v malířství a sochařství v Římě 1. pol. 17. století

– kritická reflexe dosavadní literatury k danému tématu včetně dobových zdrojů (G. P. Bellori, G. B.

Passeri, O. Bosselli)

– stručná analýza role „řeckého stylu“ v tvorbě Francois Duquesnoy a Nicolase Poussina

– vlastní interpretace dvou klíčových děl, jednoho malířského a jednoho sochařského,

reprezentujících „řecký styl“

Jean Baptiste Mathey v kontextu barokní architektury

– konstrukce autorské postavy JBM v dosavadní uměnovědné literatuře

– otázka vztahu Matheyovy tvorby k soudobé římské a francouzské architektuře

– vztah Mathey – Santini a otázka inspirační role Matheyovy tvorby pro následné tvůrce

Umění 19. a 20. století

Marcel Duchamp a readymades – možnosti interpretace

– kulturněhistorická interpretace readymades (John F. Moffitt)-

sémiotický výklad readymades (Rosalind Krauss)

– queer interpretace readymades (Paul B. Franklin)

– nejen readymades – česká perspektiva (Jindřich Chalupecký)

Mikuláš Medek jako vůdčí zjev poválečné české malířské generace

– dobové a současné hodnocení Medkova díla

– sebereflexe autora

– Mikuláš Medek a český informel v mezinárodním kontextu

Participativní umění

– teoretická reflexe fenoménu (Suzanne Lacy, Claire Bishop, Nicholas Bourriaud, Christian Kravagna,  Grant Kester)

– rozpory a výzvy participativních strategií

– příklad: Kateřina Šedá a její participativní praxe mezi dialogem a manipulací

1. Kulturněhistorické tendence v dějinách umění (J. Burckhardt, A. Warburg)
2. Ikonologie (A. Warburg, E. Panofsky)
3. Vídeňská škola dějin umění
4. E. H. Gombrich
5. Český dějepis umění ve 20. století (K. Chytil, V. Kramář, V. Birnbaum, E. Dostál, A. Matějček, J. Pečírka, J. Cibulka, Z. Wirth, V. V. Štech, O. Stefan, V. Richter, J. Květ, D. Menclová, V. Mencl, J. Pešina, A. Kutal, Z. Chadraba, K. Stejskal, J. Neumann, J. Krása, J. Homolka, P. Preiss, P. Wittlich)
6. Poststrukturalismus a dějiny umění (J. Derrida, M. Foucault, R. Barthes)
7. Postmodernismus a dějiny umění (J.-F. Lyotard, J. Baudrillard, F. Jameson, R. Venturi, D. Crimp)
8. Konec dějin umění (?), kritika institucí tradičních dějin umění (H. Belting, A. C. Danto, D. Preziosi, H. Foster, D. Crimp)
9. Psychoanalýza, „gender“, feminismus a dějiny umění (J. Lacan, J. Kristeva, L. Mulvey, G. Pollock, L. Nochlin, R. Braidotti, A. Jakubowska)
10. Postkoloniální studia, „global art history“, transkulturní a transnacionální přístupy k dějinám umění (H. Bhabha, G. Spivak, D. Summers, E. Hodorowich, P. Piotrowski)
11. Lingvistický obrat a dějiny umění („Sémiotická a sémiologická“ východiska: F. de Saussure, Ch. S. Peirce, R. Barthes, J. Mukařovský, představitelé: M. Schapiro, N. Goodman, N. Bryson, M. Bal, W. J. T. Mitchell)
12. Vizuální obrat a vizuální studia (M. Baxandall, S. Alpers, M. A. Holly, K. Moxey, J. Elkins, J. Berger)
13. Německá věda o obraze – Bildwissenschaft (Východiska: H. Belting, představitelé: H. Bredekamp, O. Breidbach, G. Boehm)
14. Sociální dějiny umění, marxistické dějiny umění a sociologie umění (W. Benjamin, M. Shapiro, T. J. Clark, G. Debord, P. Bourdieu, B. Latour)
15. Dějiny umění, psychologie vidění a neurovědy (J. Crary, V. S. Ramachandran, D. Freedberg, V. Gallese)
16. Dějiny umění, technický obraz, nová média (W. Benjamin, H. M. McLuhan, J. Baudrillard, V. Flusser)
17. Teorie fotografie (W. Kemp, R. Barthes, S. Sontag, D. Crimp, B. H. D. Buchloh, C. Owens)
18. Současné levicové myšlení („social turn“) a jeho podněty pro dějiny umění (G. Debord, B. Groys, S. Žižek, C. Bishop)

.