Průběh studia

Student během studia plní předměty podle studijního plánu. Kromě povinných předmětů musí získat 18 kreditů za PVP1 (přednášky z dějin umění), 24 kreditů za PVP2 (semináře z dějin umění), 6 kreditů za PVP3 (cvičení a stáže z dějin umění) a PVP4 (zkoušku z cizího jazyka na úrovni B2, přičemž musí jít o jiný jazyk, než ten, z nějž skládal zkoušku v bakalářském studiu). Volitelné předměty si student volí tak, aby za své studium získal celkem 120 kreditů.

Zakončení studia

K úspěšnému zakončení studia je nutné splnit všechny náležitosti dané studijním plánem a mít je splněné v SIS a  následně složit závěrečnou zkoušku, skládající se z obhajoby magisterské práce a samotné zkoušky. Stručné přehled s odkazy na další informace naleznete níže.

Náležitosti magisterské práce

V rámci magisterské práce student musí prokázat nejen suverénní práci s primární i sekundární literaturou a historickými prameny, ale i schopnost metodologické reflexe dosavadního bádání i vlastního přístupu. Práce musí bez výjimky obsahovat syntetický závěr, který není anotací ani shrnutím již řečeného, ale plnohodnotným syntetickým textem, který zkoumané téma finálně zhodnotí, zasadí do nových skutečností a zformuluje témata či otázky, kterými by se mělo bádání v dané oblasti dále zabývat.

Rozsah práce je minimálně 60 NS, maximálně 100 NS. Do stránkového rozsahu se počítá pouze vlastní text práce bez příloh. Nedodržení minimálního rozsahu práce je důvodem k hodnocení „neprospěl“.

Metodické pokyny k formální stránce naleznete v odkazu. Po dohodě s vedoucím je zvolen citační úzus dle časopisu Umění nebo úzus užívaný na KTF UK.

Hodnocení práce:

Výborně – práce přinesla významná zjištění a její syntetický závěr otevírá nové otázky a témata. Práce je určena k odborné publikaci.

Velmi dobře – práce naplnila běžné standardy kladené na Mgr. práci.

Dobře – práce naplnila standardy, avšak vykazuje dílčí problémy; závěr má spíše charakter resumé.

Problematická jazyková úroveň práce či nedostatečná redakce textu je vždy povinně důvodem ke snížení hodnocení práce o jeden stupeň (včetně posunu z „dobře“ na „neprospěl“)!

Odevzdání magisterské práce

Termíny odevzdání:

  • pro obhajoby v květnu či červnu do 15. 4. toho roku
  • pro obhajoby v září do 15.7. toho roku
  • pro obhajobu v lednu či únoru do 15.11. toho roku

Do stanovených termínů musí být odevzdaný PDF soubor přes SIS a 2 fyzické výtisky (pouze pomocné pro obhajobu, proto bude jedno paré po obhajobě vráceno a pevná vazba není povinností, zcela dostačující je i měkká kroužková). Elektronická podoba v SIS musí obsahovat následující samostatné PDF soubory: vlastní řešení práce, abstrakt česky, abstrakt anglicky + nepovinně může práce obsahovat další přílohy. Všechny soubory musí být nahrány v souboru typu PDF/A-1a nebo PDF/A-2u. Návod na vytvoření těchto souborů naleznete v manuálu.

Soubory s řešením práce a přílohami je možné průběžně nahrávat do SIS do oddílu editace práce a provédst předběžnou kontolu plagiátů (pouze informativně pro studenta, kontrola se po odevzdání provede automaticky). Po nahrání všech částí práce je možné ji odevzdat. Detailní popis i s obrázky naleznete v manuálu. Posudky vedoucího i oponenta budou k dispozici nejpozději 5 dní před obhajobou.

Státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečné zkoušky - nová podoba od AR 2021/22

Státní magisterská zkouška sestává ze tří zkoušených okruhů:

  1. Dějiny mění středověku a novověku
  2. Dějiny umění 19. a 20. století
  3. Metodologie oboru

Zkouška okruhu I a II nově probíhá následujícím způsobem:

Zkouška je zaměřena na prokázání schopnosti uměleckohistorické analýzy vybraného tématu z dějin evropského a českého umění a představení jeho metodologické reflexe na základě literatury, která mu byla dosud věnována. Student/studentka si vybere z každého okruhu dvě úžeji zaměřená témata (celkem tedy čtyři), která ke zkoušce zpracuje. Jedno téma z každého okruhu musí být věnováno českému a jedno evropskému umění. Seznam témat není předem stanoven, nicméně sama volba tématu a zvolený úhel pohledu je důležitou součástí zkoušky.

Ani jedno ze zvolených témat nesmí vycházet z diplomové práce, kterou student/studentka zpracovává. Student/ studentka témata ke zkoušce předkládá v podobě názvu tématu a výčtu uměnovědných otázek či problémů, která se k vybranému tématu váží a kterým se chce během svého vystoupení věnovat. Témata s obsahovým upřesněním student odevzdává na sekretariát maximálně týden po odevzdání diplomové práce. Vybraná témata se specifikacemi jsou schvalována pedagogickým sborem, který může navrhnout jejich doplnění nebo si vyžádat jejich změnu.

V úvodu vlastní zkoušky si komise vybere pro každý okruh jedno téma, které student/studentka během desetiminutového referátu přednese. Po každém z referátů bude následovat diskuse, v níž musí student/ studentka prokázat schopnost reagovat na otázky zkušební komise.

Charakter zkoušky v okruhu III se nemění – student/ studentka dostane jednu z otázek z publikovaného seznamu a musí na ní během 10-15 minut komplexně odpovědět.

Modelové příklady témat ke zkoušce ze státnicových okruhů I a II

(témata slouží jen jako příklady pro pochopení principu a nelze je ke zkoušce použít – každý student si je pro státnice dle tohoto vzoru musí vytvořit sám)

Umění středověku a novověku:

Mistr Třeboňského oltáře a počátky krásného slohu

– různé názory na osobnost a dílo v MTO v uměleckohistorické literatuře

– mezinárodní souvislosti díla MTO a prvních děl krásného slohu

– dílo MTO a další výtvarná díla formující krásný sloh

 

„Řecký styl“ (maniera greca) v malířství a sochařství v Římě 1. pol. 17. století

– kritická reflexe dosavadní literatury k danému tématu včetně dobových zdrojů (G. P. Bellori, G. B.

Passeri, O. Bosselli)

– stručná analýza role „řeckého stylu“ v tvorbě Francois Duquesnoy a Nicolase Poussina

– vlastní interpretace dvou klíčových děl, jednoho malířského a jednoho sochařského,

reprezentujících „řecký styl“

 

Jean Baptiste Mathey v kontextu barokní architektury

– konstrukce autorské postavy JBM v dosavadní uměnovědné literatuře

– otázka vztahu Matheyovy tvorby k soudobé římské a francouzské architektuře

– vztah Mathey – Santini a otázka inspirační role Matheyovy tvorby pro následné tvůrce

 

Umění 19. a 20. století

Marcel Duchamp a readymades – možnosti interpretace

– kulturněhistorická interpretace readymades (John F. Moffitt)-

sémiotický výklad readymades (Rosalind Krauss)

– queer interpretace readymades (Paul B. Franklin)

– nejen readymades – česká perspektiva (Jindřich Chalupecký)

 

Mikuláš Medek jako vůdčí zjev poválečné české malířské generace

– dobové a současné hodnocení Medkova díla

– sebereflexe autora

– Mikuláš Medek a český informel v mezinárodním kontextu

 

Participativní umění

– teoretická reflexe fenoménu (Suzanne Lacy, Claire Bishop, Nicholas Bourriaud, Christian Kravagna,  Grant Kester)

– rozpory a výzvy participativních strategií

– příklad: Kateřina Šedá a její participativní praxe mezi dialogem a manipulací

Seznam otázek z metodologie dějin umění (státnicový okruh III)
  1. Kulturněhistorické tendence v dějinách umění (J. Burckhardt, A. Warburg)
  2. Ikonologie (A. Warburg, E. Panofsky)
  3. Vídeňská škola dějin umění
  4. E. H. Gombrich
  5. Český dějepis umění ve 20. století (K. Chytil, V. Kramář, V. Birnbaum, E. Dostál, A. Matějček, J. Pečírka, J. Cibulka, Z. Wirth, V. V. Štech, O. Stefan, V. Richter, J. Květ, D. Menclová, V. Mencl, J. Pešina, A. Kutal, Z. Chadraba, K. Stejskal, J. Neumann, J. Krása, J. Homolka, P. Preiss, P. Wittlich)
  6. Poststrukturalismus a dějiny umění (J. Derrida, M. Foucault, R. Barthes)
  7. Postmodernismus a dějiny umění (J.-F. Lyotard, J. Baudrillard, F. Jameson, R. Venturi, D. Crimp)
  8. Konec dějin umění (?), kritika institucí tradičních dějin umění (H. Belting, A. C. Danto, D. Preziosi, H. Foster, D. Crimp)
  9. Psychoanalýza, „gender“, feminismus a dějiny umění (J. Lacan, J. Kristeva, L. Mulvey, G. Pollock, L. Nochlin, R. Braidotti, A. Jakubowska)
  10. Postkoloniální studia, „global art history“, transkulturní a transnacionální přístupy k dějinám umění (H. Bhabha, G. Spivak, D. Summers, E. Hodorowich, P. Piotrowski)
  11. Lingvistický obrat a dějiny umění („Sémiotická a sémiologická“ východiska: F. de Saussure, Ch. S. Peirce, R. Barthes, J. Mukařovský, představitelé: M. Schapiro, N. Goodman, N. Bryson, M. Bal, W. J. T. Mitchell)
  12. Vizuální obrat a vizuální studia (M. Baxandall, S. Alpers, M. A. Holly, K. Moxey, J. Elkins, J. Berger)
  13. Německá věda o obraze – Bildwissenschaft (Východiska: H. Belting, představitelé: H. Bredekamp, O. Breidbach, G. Boehm)
  14. Sociální dějiny umění, marxistické dějiny umění a sociologie umění (W. Benjamin, M. Shapiro, T. J. Clark, G. Debord, P. Bourdieu, B. Latour)
  15. Dějiny umění, psychologie vidění a neurovědy (J. Crary, V. S. Ramachandran, D. Freedberg, V. Gallese)
  16. Dějiny umění, technický obraz, nová média (W. Benjamin, H. M. McLuhan, J. Baudrillard, V. Flusser)
  17. Teorie fotografie (W. Kemp, R. Barthes, S. Sontag, D. Crimp, B. H. D. Buchloh, C. Owens)
  18. Současné levicové myšlení („social turn“) a jeho podněty pro dějiny umění (G. Debord, B. Groys, S. Žižek, C. Bishop)

.

Stáže a projekty

Články a publikace diplomantů

Úvod > Studium > Magisterské studium > Průběh studia