Michaela Ottová – Jan Klípa
Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí
Katalog výstavy Národní galerie v Praze
2016

Výstava Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí představila v Národní galerii v Praze umělecké bohatství Krušnohorského regionu z období mezi lety 1250 a 1550. Rozkvět hraniční oblasti a jejích lokálních uměleckých ohnisek, jimiž byla bohatá královská a poddanská města, velké a významné kláštery či hornická centra, ilustrovalo na dvě stě uměleckých artefaktů.

Velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury či památky zlatnictví a uměleckého řemesla ukáží význam a bohatství severozápadních Čech, jejichž značná část byla v minulosti hraničním regionem. Ten mnohdy velmi citlivě reagoval na změny politické, hospodářské a náboženské situace na české a saské straně Krušných hor. Název Bez hranic tak odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene.

Přes města tvořící hospodářské zázemí života na horách – konkrétně královské Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Žatec, Most, Teplice, dále poddanský Chomutov, Děčín či Kadaň – vedly z Prahy dvě obchodní komunikace spojující Čechy a Sasko. Jednou z cest byla tzv. Labská cesta do Drážďan, druhým směrem vedla tzv. saská cesta přes Louny a Most do Freibergu.

Nejstarší vystavené artefakty pocházely z druhé poloviny 13. a ze 14. století, početně pak převažovala díla pozdní gotiky, kdy získala výtvarná kultura severozápadních Čech specifický ráz. Umělecká díla z období od poloviny 14. století až do vypuknutí husitství pocházela ponejvíce z Prahy a byla objednávaná významnými šlechtickými rody pro jejich panství v severozápadních Čechách. S koncem husitských válek se situace změnila a umělecká tvorba byla od poloviny 15. století úžeji navázána na regionální centra – královská či poddanská města a významné kláštery. Klíčovou roli přitom hrála pětice královských měst – Litoměřice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny, Most –, františkánský klášter Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani a cisterciácký klášter v Oseku. Od konce 15. století se kultura Krušnohoří rozvíjela v souvislosti s tzv. stříbrnou horečkou a výstava tak představí i fenomén horních měst na české a saské straně.

„Jedním z děl se zajímavým osudem, jež pochází z Ústí nad Labem, je i pozlacená stříbrná monstrance, která je dnes ve sbírkách Litoměřického biskupství. Její vznik se datuje na konec 15. století, pořizovací cena tehdy přesáhla sto kop grošů. Za tuto částku bylo možné v Ústí pořídit šest domů nebo dvě stě krav,“ říká autorka výstavy Michaela Ottová

Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí

Termín: 27. 11. 2015 – 13. 3. 2016

Místo konání: Národní galerie v Praze – Valdštejnská jízdárna

Autorka výstavy: doc. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D.

Kurátoři výstavy NG: PhDr. Jan Klípa, Ph.D. a Mgr. Štěpánka Chlumská